II. Orientation meeting v Quebecu

Předposlední únorový víkend jsem trávila nedaleko hlavního města Quebecu, kde jsme se všichni výměnní studenti po pěti měsících od prvního meetingu opět sešli. Hned na začátek musím říct, že to zatím řadím asi k nejhezčí akci Rotary, na které jsem tu byla.

Ještě v pátek jsme jeli se školou lyžovat. Ten den byla menší sněhová bouře, takže sjezdovky byly rychle zapadané a pauziček tak bylo víc:D. Jeden rotarián pak mě a Suphandu okolo páté hodiny vyzvedl a jeli jsme společně na místo konání meetingu. Byli jsme tam první a ostatní se s rodiči začli pomalu sjíždět. 2. meeting byl jak pro nás, tak i pro budoucí výměnné studenty z Quebecu, kteří příští rok vyjedou do různých zemí.  Po celý víkend bylo hezké je sledovat, jak jsou natěšení a i nejistí, k čemu se vlastně odhodlávají a kam pojedou. V pátek večer jsme hráli nějaké hry s Rotexem, abychom se spolu všichni seznámili, následovala večeře a táborák venku.

V sobotu jsme už byli rozdělění. My inboundi a budoucí outboundi. Oni měli opět různé prezentace a my si zatím povídali s hlavním koordinátorem a ostatníma lidma z Rotary. Vyplňovali jsme různé otázky, jak se máme ve škole, v rodině a jak se nám věnuje náš místní rotary klub. Když jsme měli první meeting v září, napsali jsme si sami pro sebe dopis s tím, že nám ho pak dají na 2. meetingu. Většina jsme psali, co bychom tu chtěli za tu dobu zažít, kam bychom se chtěli posunout ve francouzštině/ve škole apod. Když nám tenhle dopis pak v sobotu dali, bylo hrozně hezký ho číst, protože jsme většina dosáhli právě toho, co jsme si do něj v září napsali. V sobotu jsme pak ve skupinách připravovali hry pro outboundy. V sobotu večer byl totiž nejdůležitější bod celého víkendu. My inboundi jsme si asi po pěti týmech připravili různé hry o zemích a dostali jsme obálky. Outboundi pak za správně uhádnuté naše „otázky“ při těchto hrách dostali postupně pět obálek, ve kterých měli papírky s písmeny. Když všichni získali všech pět obálek, sešli jsme se všichni u velkého stolu, kde pak začali skládat z těchto písmen název zěmě, kam pojedou. Ta atmosféra během toho byla skvělá, pár lidí i brečelo. Bylo super zjistit, že někdo nakonec taky pojede k nám do Česka nebo na Slovensko. Ten večer tam byli i rodiče všech těchto dětí, co v příštím školním roce pojedou na výměnu. Měli jsme proto potom všichni dohromady večeři.

V neděli jsme byli venku a pak psali opět dopis sami pro sebe:D, který nám bude předán na posledním 3. meetingu v červnu. Na oběd opět přijeli rodiče inboundů. Každá rodina seděla s někým, kdo pochází ze stejné země, kam pojede jejich dítě a společně jsme se bavili.

V sobotu, když jsme připřavovali hry pro outboundy, si výměnní studenti odhlasovali mě a Gretu z Neměcka abychom v neděli odprezentovaly menší prezentaci pro rodiče outboundů. Všichni dohromady jsme sepsali deset bodů o tom, jak se chovat a co je dobré dělat běhěm výměny. Ať už říkat „prosím“, „děkuji“ a „ano“ na všechny aktivity nebo si zaznamenávat všechno behěm výměny – (blog, deník..).                                 Odpoledne se pak nebylo lehké rozloučit. Hlavně kvůli tomu, že od prvního meetingu, co byl v září, utekl čas poměrně rychle a teď ubíhá ještě rychleji. Takže jsme si všichni uvědomili, že vlastně zanedlouho se vidíme na 3. meetingu, který už tak radostný nebude.

 

papapa

K.